Povinnost plánovaná od roku 2027 se má posunout až na roky 2029 a 2030.
Podle aktuálně platné právní úpravy mají vybraní veřejnoprávní původci od 1. ledna 2027 vykonávat spisovou službu prostřednictvím atestovaného elektronického systému spisové služby (eSSL). Ministerstvo vnitra tento termín nadále uvádí jako termín vyplývající z platného archivního zákona.
V Poslanecké sněmovně je však v současné době projednáván návrh zákona, který má tuto povinnost výrazně odložit a současně její náběh rozdělit podle jednotlivých skupin veřejnoprávních původců.
Jedná se o sněmovní tisk č. 187, návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy. Návrh již prošel prvním a druhým čtením a vláda k němu zaujala souhlasné stanovisko. K 9. srpnu 2026 však legislativní proces stále není dokončen, a navrhované nové termíny proto zatím nelze považovat za platné právo.
Jak se má termín povinnosti změnit?
Současná právní úprava počítá s plošným náběhem povinnosti používat atestované eSSL od 1. ledna 2027 u veřejnoprávních původců, na které se nevztahuje některá ze zákonných výjimek. Připravovaná novela má tento termín rozdělit do dvou etap.
Podle projednávaného návrhu se počítá s následujícími termíny:
- ústřední správní úřady – od 1. ledna 2029,
- ostatní veřejnoprávní původci, na které povinnost atestovaného eSSL dopadá – od 1. ledna 2030.
Do druhé skupiny by tak patřily například další státní orgány, kraje, obce s rozšířenou působností a další veřejnoprávní původci podléhající povinnosti používat atestovaný elektronický systém spisové služby.
Pokud bude novela přijata v navrhované podobě, pro většinu dotčených organizací tedy nepůjde pouze o několikaměsíční odklad, ale o posunutí povinnosti z roku 2027 až na rok 2030.
Proč se povinnost odkládá?
Jedním z hlavních praktických důvodů navrhovaného odkladu je připravenost trhu s elektronickými systémy spisové služby.
Atestace eSSL je poměrně komplexní proces, při kterém se ověřuje soulad systému se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, prováděcí vyhláškou a Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby.
V době přípravy návrhu zákona byl počet úspěšně atestovaných systémů velmi omezený. Situace se postupně zlepšuje, nicméně ani v létě 2026 není nabídka atestovaných řešení široká. Česká agentura pro standardizaci k 9. srpnu 2026 eviduje čtyři vydané atesty eSSL – pro systémy GINIS, e-spis, ELDAx eSSL a MIT ERMS.
Plošný přechod velkého množství institucí v jediném termínu by proto mohl znamenat vysoký tlak nejen na samotné původce, ale také na dodavatele systémů, kapacity pro implementaci, migraci dat a realizaci veřejných zakázek.
Navrhovaný odklad má vytvořit delší prostor pro přípravu a umožnit postupný přechod na atestované systémy. Neznamená však opuštění principu atestace ani zrušení požadavků na elektronickou spisovou službu.
Znamená odklad, že není nutné spisovou službu nyní řešit?
Ne.
Případný odklad termínu používání atestovaného eSSL nelze vykládat jako zrušení povinností v oblasti spisové služby nebo jako možnost odložit její řešení až na rok 2029 či 2030.
Veřejnoprávní původci musí i nadále vykonávat spisovou službu v souladu s aktuálně platnými právními předpisy. Současně již od 1. července 2025 platí zvláštní pravidla podle § 69e archivního zákona týkající se nabízení a dodávání neatestovaných elektronických systémů spisové služby subjektům, na které atestační režim dopadá. Ministerstvo vnitra k této otázce vydalo samostatné metodické stanovisko.
Odklad termínu tedy není důvodem například k nekontrolovanému pořízení systému, u kterého není jasné, zda bude požadavky atestace v budoucnu splňovat.
Organizace, které dnes používají neatestovaný eSSL, by měly zejména ověřit další postup svého dodavatele, jeho připravenost na atestaci a možnosti případného přechodu na atestovanou verzi systému.
Je skutečně povinné atestovaný systém „pořídit“?
Z pohledu zákona je přesnější hovořit o povinnosti používat atestovaný elektronický systém spisové služby, nikoli o povinnosti jej koupit.
Veřejnoprávní původce tedy nemusí být nutně vlastníkem systému nebo pořizovat samostatnou instalaci eSSL. V úvahu mohou přicházet například hostovaná nebo sdílená řešení, pokud konkrétní způsob provozu splňuje zákonné podmínky.
Ministerstvo vnitra ve svých metodických materiálech výslovně počítá také se situacemi, kdy je eSSL zajišťován prostřednictvím zřizovatele nebo provozován jako hostovaná služba. Odpovědnost za řádný výkon spisové služby však zůstává na konkrétním veřejnoprávním původci.
Samotný odklad tedy neznamená, že organizace musí plánované nákupy rušit. Naopak může vytvořit větší prostor pro správné vyhodnocení variant, přípravu zadávacího řízení a bezpečnou migraci dokumentů.
Koho se odklad netýká?
Stejně jako současná právní úprava ani připravovaná změna neznamená povinnost používat atestovaný eSSL úplně pro všechny subjekty vykonávající spisovou službu.
Výjimky se již nyní vztahují například na zákonem vymezené malé obce, některé jimi zřizované nebo zakládané organizace a školy a školská zařízení. Tyto subjekty mohou mít nadále povinnost vykonávat spisovou službu a jejich elektronický systém musí splňovat příslušné požadavky právních předpisů a Národního standardu, samotná atestace systému se na ně však v zákonem stanovených případech nevztahuje.
Připravovaná novela zároveň navrhuje rozšířit trvalé výjimky z povinnosti používat atestovaný eSSL také na vybrané bezpečnostní sbory a Vojenskou policii. I v tomto případě jde zatím pouze o navrhovanou právní úpravu.
U konkrétní organizace je proto vždy potřeba nejprve určit její právní postavení a následně posoudit, zda se na ni povinnost atestovaného eSSL vůbec vztahuje.
Co by měly organizace udělat nyní?
Přestože navrhovaný odklad může přinést několik dalších let na samotný přechod, není vhodné přípravu zastavovat.
Výběr eSSL není pouze otázkou nákupu software. V praxi je potřeba řešit také nastavení spisové služby, spisový a skartační plán, aktualizaci spisového řádu, migraci dokumentů a metadat ze stávajícího systému, integrace na další informační systémy, smluvní vztahy s dodavatelem a proškolení zaměstnanců.
Ministerstvo vnitra proto i při diskusi o možném odkladu doporučuje institucím pokračovat v přípravě na přechod k elektronické spisové službě odpovídající současným legislativním a technickým požadavkům.
Delší termín může být výhodou především tehdy, pokud jej organizace využije k přípravě promyšleného řešení namísto rychlé implementace těsně před vznikem povinnosti.
Shrnutí
Podle dnes platné právní úpravy zůstává rozhodným termínem pro používání atestovaných elektronických systémů spisové služby 1. leden 2027.
V Poslanecké sněmovně je však projednáván sněmovní tisk č. 187, který navrhuje povinnost rozdělit do dvou etap. Ústřední správní úřady by měly atestovaný eSSL povinně používat od 1. ledna 2029, ostatní dotčení veřejnoprávní původci potom od 1. ledna 2030.
K 9. srpnu 2026 ale novela není definitivně schválena, a nové termíny proto zatím nejsou účinné. Organizace by měly až do dokončení legislativního procesu vycházet z platného znění zákona a současně sledovat další vývoj sněmovního tisku.
Případný odklad zároveň není zrušením atestací ani důvodem přerušit přípravu. Naopak vytváří více času pro výběr vhodného systému, úpravu interních procesů a přípravu bezpečné migrace spisové služby.
Tento článek má informační charakter, zachycuje stav legislativního procesu k 9. srpnu 2026 a nepředstavuje právní poradenství.